Když se cukrář Karel Juliš vrátil roku 1917 z první světové války zpět do Prahy, rozhodl se podnikat ve velkém. Koupil dům U Božího oka na Václavském náměstí a nechal ho přestavět v kubistickém a později funkcionalistickém stylu. Z malé cukrárny vznikl známý hotel Juliš. Roku 1919 mu však nebyla povolena celková přestavba a musel se proto spokojit pouze s dílčími úpravami. K jejich realizaci přizval známého architekta Pavla Janáka, který v letech 1919 až 1920 změnil průčelí budovy ve stylu kubismu. Základní vzhled stavby zachoval, v prvním a druhém patře však vybudoval balkony a fasáda dostala moderní ráz. Díky Janákově nápaditosti se odvážný pokus podařil.
Československo zasáhla druhá světová válka, po jejímž skončení a nástupu komunismu byl hotel Juliš roku 1948 znárodněn. Dostal nový název Tatran, pod kterým nadále fungovala i kavárna, cukrárna a bar. V suterénu zůstalo v provozu i kino Paříž, stát však udržoval dům jen sporadicky. V šedesátých letech byly navíc provedeny některé necitlivé zásahy, které poněkud znehodnotily původní Janákovo řešení. Budova začala postupně chátrat a koncem osmdesátých let jí z prvorepublikového lesku zbylo už jen velmi málo. Naději na zvrat přinesl rok 1989, po němž získala hotel zpátky rodina Karla Juliše. Noví vlastníci chtěli provést pouze dílčí opravy a podnik dále provozovat, průzkumy ale ukázaly, že stavba je ve špatném stavu a celková rekonstrukce je nevyhnutelná. Na to, ale Julišovi neměli dostatek peněz a rozhodli se proto hotel prodat. Mezi lety 1998 až 2003 proběhla rozsáhlá rekonstrukce budovy a ta začala opět sloužit veřejnosti.
